Každý, kdo se narodil před rokem 1990, si toto musí přečíst – je to VELKÁ PRAVDA!
Ti, kteří se narodili před rokem 1990, jsou jako hrdinové hollywoodských filmů. Je to skutečný zázrak, že vůbec přežili!
Vyrůstali bez dětských autosedaček, každý mohl snadno otevírat lahvičky a chemikálie a jezdili na kole bez přileb či chráničů loktů… Pili jsme vodu z vodovodu nebo ze studny , ne balenou minerálku…
…a dokonce jsme si hráli venku bez dozoru. Jelikož jsme neměli mobilní telefon, naši rodiče nám nemohli neustále posílat ustarané zprávy, ale věděli, že žijeme! Přestože jsme si hráli v prachu a trávě po pás, alergii jsme nedostali, ani jsme netušili, že pyl a ambrózie na nás mohou mít takový vliv! Pokud jsme se zranili, byla to naše chyba a nestala se z toho žaloba na náhradu škody.
RÁDI SME JEDLI
…ale naše jídlo denně obsahovalo násobky smrtelné dávky všeho, co je nyní na „zakázaném seznamu“ fitness guru. O školní jídelně ani nemluvě… Ale zázrakem jsme přežili… Přestože v kakau nebyly vitamíny A, B, C, D a E, jmenovalo se Bedeko a moc jsme ho milovali. Pili jsme sirup Sobi, vyrobený z koncentrovaného cukru, bez sladidel! Zralé ovoce jsme si ze stromu obrali sami a bylo mimořádně vzácné, že jsme si jej před konzumací umyli.
V TOM ČASE JSME BYLI PŘÁTELI!
Jen jsme prošli kolem, zazvonili na zvonek a zavolali jsme je, aby si šli zahrát fotbal, ping-pong, nebo se jen tak vyřádit na ulici… Jen jsme šli, rodiče nás nemuseli nikam vozit a čekat. .. A přece jsme tady.
Mnohdy jsme se bili různými holemi, házeli po sobě míčky, ale přežili jsme. Škrábance se zahojily a oči jsme si nepovipichovali.
Do hry mohli vstoupit jen ti, kteří v tom byli dobří. Ti, kteří nedokázali kopnout do míče, tak nebyli zařazeni do fotbalového týmu a mohli se buď jen dívat, jak hrajeme, nebo si najít jinou hru, jiné spoluhráče.
LÁSKU jsme v televizi nedívali, jen jsme ji prožívali. Srdce nám po prvním polibku šlo vyskočit z hrudi a cítili jsme, že je to něco krásného, nikdo nám to nemusel předem vysvětlovat!
Pokud mě učitel postavil do kouta nebo mi dal na zadek, nevolali jsme policii, nezastřelili jsme ho a neřekli jsme to ani rodičům. Naučili jsme se základní lidské hodnoty, pochopili jsme a věděli jsme, co znamená POVINNOST, VINA, POCIT A ODPOVĚDNOST.
Samozřejmě, byli jsme hrdinové, což je pro dnešní mladé lidi obtížné pochopit – pokud to vůbec chtějí pochopit! Souhlasíte se mnou byla to nádherná doba dětství, dnešní děti už jí nikdy nezažijí .
Those born before 1990 are like the heroes of Hollywood movies. It's a real miracle that they survived at all!
They grew up without child car seats, everyone could easily open bottles and chemicals and rode bicycles without helmets or elbow pads... We drank water from the tap or well, not bottled mineral water...
…and we even played outside unsupervised. Since we didn't have a cell phone, our parents couldn't keep sending us worried messages, but they knew we were alive! Even though we played in dust and grass up to our waists, we didn't get allergies, and we had no idea that pollen and ragweed could have such an effect on us! If we were injured, it was our fault and it did not become a claim for damages.
WE LOVED EAT
…but our daily meals contained multiples of a lethal dose of everything now on the fitness guru's "forbidden list". Not to mention the school canteen... But by a miracle we survived... Even though there were no vitamins A, B, C, D and E in the cocoa, it was called Bedeko and we loved it very much. We drank Sobi syrup, made from concentrated sugar, without sweeteners! We picked the ripe fruit from the tree ourselves and it was extremely rare that we washed it before eating.
WE WERE FRIENDS AT THAT TIME!
We just walked by, rang the bell and called them to go play football, ping-pong, or just hang out in the street... We just went, our parents didn't have to drive us anywhere and wait. .. And yet here we are.
We often beat each other with different sticks, threw balls at each other, but we survived. The scratches healed and we didn't poke our eyes.
Only those who were good at it could enter the game. Those who could not kick the ball were not included in the football team and could either just watch us play or find another game, other teammates.
We didn't watch LOVE on TV, we just experienced it. Our hearts jumped out of our chests after the first kiss and we felt that it was something beautiful, no one had to explain it to us in advance!
If a teacher cornered me or spanked me, we didn't call the police, shoot him, or tell our parents. We learned basic human values, we understood and knew what DUTY, GUILT, FEELING AND RESPONSIBILITY meant.
Of course, we were heroes, which is difficult for today's young people to understand - if they want to understand it at all! You agree with me, it was a wonderful time of childhood, today's children will never experience it again.
